Psaná tvorba


Potřebujete napsat krátký příběh, dlouhou pohádku, komiks nebo rozličné básničky a říkanky, doplněné navíc o mé ilustrace?

Napište mi a něco spolu vymyslíme ;-)

Odmalička nejenom ráda kreslím, ale také píši. Dříve to byly texty všeho druhu, a to tzv. do šuplíku. V dnešní době svoji psanou tvorbu věnuji především dětem. 

Svými texty a obrázky pravidelně přispívám do dětského časopisu Dráček (vydává Extra Publishing).

Kromě vlastních autorských knih a textů ráda svůj čas a fantazii věnuji vašim představám. 


Ukázky z mých knih a pohádek do periodik


Žabák skokan

Skáču často, skáču rád,

přes kameny, přes kapraď.

Plavu si a potápím,

na hladině v klidu bdím.

V dešti v noci na poli,

lovím hmyz a žížaly.

Loutka

Noha, ruka, hlava, záda,

našel jsem si kamaráda.

On se mnou však nemluví,

už je prostě takový.

Nevydává ani hlásku,

celý visí na provázku.

Letadlo

Vznášelo se letadlo,

co ho to jen napadlo.

Mezi mraky, mezi námi,

mezi námi kormorány.

Až před pozdním večerem,

sneslo se na pevnou zem.

Tisíc hlásků švitoří (KRIGL, 2018)


Mrzutec odmítavý se stále jenom mračí, k protivnému výrazu mu malá drobnost stačí.

~

Mrzutec odmítavý je doslova hromádkou neštěstí. Jeho neforemné tělo je věčně shrbené. Hrb mu narostl do obrovských rozměrů a na jeho tváři úsměv nikdy nezpozorujete. Je zamračený od rána do večera a oči jsou pod zamračeným obočím sotva znatelné.

~

Všechno dělá nerad. Nerad jí, nerad spí, nerad se prochází, nerad uklízí, nerad pomáhá, nerad vstává z postele, nerad chodí. Ostatní náladovníčci jsou z něho nešťastní, zkazí jim každou legraci. Dokud neusne jako špalek, mají ostatní špatný den, protože jim náladu vždy zaručeně pokazí.

~

Můžete mu nabízet i modré z nebe, ale s ním to vůbec nehne. Jeho trucovité reakce však všechny okolo učí nezměrné trpělivosti

Vracely se cestou lemovanou maceškami. Babička se chtěla zastavit ještě v malém obchůdku s potravinami, aby nakoupila pár chybějících dobrot. Když procházely kolem pokladen, cinkání mincí probudilo Mrzutce z jeho hlubokého spánku. Spal u Aničky v kapse na její sukni. Spal téměř 14 dní. Jakmile se probudil, Listovníček, Fantaz­ níček i Pohádkomil ztratili úsměv z tváře. Mrzutec je ihned rozlítil nějakou štiplavou poznámkou. "Aničko, neupečeme si zítra povid­ lové buchty?" zeptala se babička a dávala do košíku droždí a kilo mouky. "Hmmm, nevím. Je mi to jedno," utrousila Anička, které se jako mávnutím kouzelného proutku zcela změnila nálada. Babička to však přešla s lehkostí a dál vkládala do košíku potřebné suroviny. "Musíme koupit ještě nějaký pamlsek pro Alíka. A taky jsme chtěly poslat pohled rodičům, zastavíme se ještě v papírnictví," pokračo­ vala babička s dobrou náladou, zatímco Anička koukala do prázdna a znuděně šoupala nohama o podlahu. Zaplatily a během chvilky byly v papírnictví, které bylo hned naproti přes silnici.

Kniha skřítků náladovníčků (GRADA, únor 2020)


"A ty žluté vlasy a vousy máte z banánů?" zavtipkovala Eliška, aniž by tušila, jak blízko je pravdě.

"Jak jsi to uhodla? Tady na ostrově jíme všichni jenom banány a pijeme kokosové mléko, viď Opko?" obrátil se Lapalmon Banánon k plyšové opičce a podrbal ji za ušima.

"Vy znáte její jméno? A proč na ni mrkáte, je to přeci plyšová opička," nedala se Eliška. Začínala být ale trošičku nesvá.

"Jakápak plyšová? Vždyť je živá jako my. To ona zařídila, abyste jeli na dovolenou do kouzelné země Palmárie. Je to přeci naše kamarádka," vyrazil pan Lapalmon Elišce dech. Koukala na něj s otevřenou pusou. Lapalmon Banánon vytáhl
z kapsy kalhot žlutý banán a začal jíst. Jedl ho i se žlutou slupkou. Eliška si promnula oči, jestli dobře vidí. Pak se podívala na svoji Opku a chtěla si ji pořádně prohlédnout. Ta ale ležela nehnutě v písku s očima upřenýma do palmových listů.

"Tak já se prozatím rozloučím. Brzy se uvidíme," rozloučil se s ní záhadný pán s prapodivným jménem a banánem v ruce.

Čteme s radostí - Prázdniny v Palmárii (FRAGMENT, vyjde v létě 2020)


Některé z mých pohádek a ilustrací do dětského časopisu Dráček (Extra Publishing, s.r.o.)


"Ahoj Patriku, přišel si nám pomoci?" přivítal ho pan Komárek. Zrovna natíral část hrací desky červenou barvou a Gába ji pečlivě přidržovala.

"Nooo, víte," začal Páťa drkotat a mrknul při tom na Gábu. Potřeboval, aby s ním mohla Gába rychle ven. Nechtěl však pana Komárka urazit.

"Dělal jsem si legraci. Vidím, jak už to Gábinku nebaví. Jděte ven na čerstvý vzduch a užívejte prázdniny!" usmál se pan Komárek a Patrikovi spadl kámen ze srdce.

"Děkujeme! Až bude hrací deska hotová, rád si s Vámi zahraju!" rozloučil se Páťa s Komárkovými. Popadl Gábu za ruku a už si to hnali ven před jejich dům.

"Co blázníš? Kam tak chvátáš? Ani jsem si nestačila vzít svůj pátračník!" zlobila se Gába na Páťu.

Ukázka z chystané knihy Dva netopýři na talíři (GRADA, vyjde 2020)


"Šťourale, dej mi trochu svých sušených drobků. Jsou chlebové nebo rohlíkové?" spustil Pecivál na svého kamaráda, který se zrovna prohraboval harampádím v krabici od sušenek.

"Přestaň být líný a najdi si nějaké drobky sám! Stačí, abys občas vystrčil nos z kutlochu. Venku je drobků habaděj," zlobil se Šťoural.

"No joo, no joo, snad se tak moc nestalo. Ven se mi dnes nechce. Třeba ještě najdu nějaké zbytky ve spíži. Jdu to prozkoumat," řekl Pecivál.

"Vždyť se ti nechce nikdy. Zítra nepůjdeš a pozítří jakbysmet. A zas mi budeš ujídat mé pečlivě nasbírané zásoby," hudroval Šťoural a začal si zašívat pruhované tričko.

Ukázka z chystané knihy Pecivál domácí je hrdinou léta (připravuje se)